9. února 2014

RC recenze: Noční škola

Originální název : Night School
Autor : C.J. Daugherty
Český název : Noční škola
Série : Noční škola #1
Počet stran, Provedení : 420, vázaná
Datum vydání ČR : 2013
Nakladatelství: Egmont

Allie nesnáší školu. Její bratr utekl z domova. Právě skončila ve vězení. Opět. A teď ji rodiče posílají pryč na internátní školu. 

Když všichni lžou, komu má věřit?


Ale ke svému překvapení, místo aby internátní školu nenáviděla, Allie je spokojená. Najde si přátele. A pozná Cartera, zádumčivého samotáře, který ji od začátku přitahuje. Krymská akademie ovšem není obyčejná škola. Studenti – a dost možná i někteří učitelé – skrývají tajemství. A ze školy se pro Allie brzy stane velmi nebezpečné místo…




Na rovinu vám říkám, že anotace ani obálka ve mě nevyvolávaly takový ten pocit Jo, tuhle knihu si musím přečíst. Poslední dobou jsem, ale měla strašnou chuť číst knihy u kterých aspoň trochu vypnu mozek a žádné srdceryvné a hlavu namáhající příběhy u mě prostě neměly šanci. A u Noční školy jsem se nezmýlila. Je to něco, co už tady bylo tolikrát, že jsem se občas nachytala, jak ten mozek vypínám až moc a vůbec netuším, co se na posledních stránkách dělo. Vezmu to ale od začátku...

Allie se bouří proti všem a všemu. Přechází z jedné školy do druhé, po nocích se toulá se svojí partou přátel a nejednou už skončila v rukou policie. A tak se není čemu divit, když rodičům po jejím posledním zatčení dojde trpělivost a pošlou jí na prázdniny na internátní školu. Ale škola, která se zdá z počátku jako úplně normální internát, pomalinku odkrývá svá tajemství a Allie zjišťuje, že intriky a lži jsou tu na denním programu...

Ach ta puberta. Pokud hledáte naprosto ukázkový případ tohoto vývojového období, prosím, seznamte se s Allie. Já už v pubertě nějaký ten pátek nejsem (okolí tvrdí opak, ale co oni vědí?!) takže mi občas dělalo velký problém ji překousnout. Nemůžu říct, že by mi nějak strašně moc lezla na nervy, potkala jsem už i mnohem horší hrdinky, ale ani jsem si jí moc neoblíbila. Což je vždycky kámen úrazu. Občas mi připadalo, že se ani na těch šestnáct nechová. Kdybych na to nebyla upozorněná, hádala bych jí tak třináct. Ale vem to čert, i tohle bych asi nejspíš nakonec překousla. Mnohem větším problémem se stala zápletka...

Od začátku víme - čtenáři i Allie - že s touhle školou něco není tak úplně v pořádku. Autorka samozřejmě postupně přináší jemné indície a člověka to nutí číst dál a rozlousknout záhadu jménem Krymská akademie. Nicméně udržet si čtenářovu pozornost na více než 400 stranách není úplně jednoduché a právě v případě této knihy se to autorce nepovedlo. Sice je příběh psaný tak, že se dobře čte, ale v podstatě celou knihu se vůbec nic neděje a vy jenom čekáte, kdy přijde to velké odhalení celé záhady. Nechápu, proč to muselo být tak natahované. Zkrátit to tak o polovinu a myslím, že bych hned byla o něco méně kritická a čtenář by ani o nic podstatného nepřišel. Autorka se snažila do příběhu zakomponovat i nějaké ty problémy dospívajících - alkohol, nepochopení ze stran dospělých, oťukávání s opačným pohlavím, přátelství a šikanu - ale všechno dohromady vyznělo tak nějak divně a spatlaně. 

Pokud jste četli Hex Hall, tak se asi nevyvarujete občasnému srovnání. Nová holka, nová škola, internát a záhady na které musí postupně hlavní hrdinka přijít - koho by to srovnání nenapadlo ? Ale ať už si o Hex Hall myslím cokoliv a ať jsem při čtení kroutila hlavou sebevíc, bavilo mě to a já si to čtení vlastně celkem užila. Bohužel o Noční škole to samé říct nemůžu. Na druhou stranu musím brát ohled na to, že nejsem cílová kategorie této knihy a být mi tak 13 - 15, asi bych říkala něco úplně jiného.
Další věcí je, že i když jsem s postavami trávila více jak 400 stran, žádná z nich ve mně nezanechala nějakou hlubší vzpomínku. Všichni mi přišli jen tak povrchově načrtnutí a i když se autorka evidentně snažila je trochu víc rozepsat tím, že jim přidala nějaké skutečné problémy, pro mě osobně to moc nezabralo.

Hodnocení
Tohle považuji za šlápnutí vedle. Pokud nic jiného, závěrečné odhalení bylo pomyslným posledním hřebíčkem do rakve. Možná to bylo tím, že jsem čekala něco  aspoň trochu dechberoucího (naivity se asi nikdy nezbavím), když už jsem na to musela čekat 400 stran, ale to bych asi chtěla moc. Uvidím jestli si přečtu další díl. Je jasné, že autorka si toho pořád dost nechává v záloze. 
Abych to shrnula, kniha je psána tak, že se čte opravdu jednoduše a věřím tomu, že mladšího čtenáře může opravdu zaujmout, ale pro mě to prostě nebylo ono. 


Tímto děkuji internetovému knihkupectví Knihcentrum za poskytnutí recenzního výtisku.
Knihu si můžete objednat na jejich stránkách.


3 komentáře:

  1. Čím delší kniha, tím víc dechu nás stojí. :)

    Ale jestli je krok vedle, tak ji číst nebudu!

    OdpovědětVymazat
  2. Já si myslím, že se to netýká jen této autorky. Většinou je to u detektivek. Chápu, že nás autoři chtějí co nejdéle napínat, abychom si lámali hlavičky, jak to všechno skončí, ale... Kdyby ta kniha byla o polovinu zkrácená, jak jsi psala, nebyly tam příšerné detaily u všeho, hodnotila bych mnohem kladněji:)
    Pěkná recenze, ale knížka asi nebude zrovna můj šálek kávy:)

    OdpovědětVymazat
  3. Já si myslím, že u téhle knížky je největší problém věk čtenáře :D
    Jsou knížky, které jsou určené mladším, než jsem já a stejně si je užiju a miluju je... bohužel tohle je knížka, kterou si užije asi jenom kategorie 13-14...
    Pokud jde o to napínání, máš pravdu, občas je toho protahování prostě až příliš :)

    OdpovědětVymazat

Všem děkuji za komentář - vždycky moc potěší ! :)